ANo, časem přibydou podrobné zapisky z naší cesty. Až přijde čas, který již vlastně nadešel, clý náš deníček sesumírujem a přepíšem ve smysluplném časoběhu. Těšte se!!!
Jináš fotky jstou jak známo na picasawebu ZDE neo jednoduše poklikáním na odkaz v postranní liště.
středa 5. srpna 2009
úterý 21. července 2009
pondělí 20. července 2009
PrachAticE
Ano, ano... Jsme doma... i s motorkou...
Ve zkratce posledních pár dni...
Turecko - trajektem na řecký ostrov Chios - trajektem do pevninského řeckého Pirea - trajektem z 250 km vzdálené Patrie do italských Benátek - a z Benátek po ose domůůů - déšt se nám vyhnul...
Oba se zvýšenou teplůtkou, nevyspalí, promrzlí, David se škrábáním v krčku, Dáda se živí amoxiklavem... Ale přijeli jsme živí!!!
Fotky časem
Dobrou Brou Brou
Ve zkratce posledních pár dni...
Turecko - trajektem na řecký ostrov Chios - trajektem do pevninského řeckého Pirea - trajektem z 250 km vzdálené Patrie do italských Benátek - a z Benátek po ose domůůů - déšt se nám vyhnul...
Oba se zvýšenou teplůtkou, nevyspalí, promrzlí, David se škrábáním v krčku, Dáda se živí amoxiklavem... Ale přijeli jsme živí!!!
Fotky časem
Dobrou Brou Brou
čtvrtek 9. července 2009
jezero Van
zdravıme od jezera van na vychode turecka u iranskych a mozna ı armenskych hranıc.
Co vse se nam noveho stalo??...
Jeste tyz den co jsme psalı poslednı zaznam jsme prekrocılı hranıce zpet do gruzıe a mısto planovaneho prejezdu az do turecka se ukempılı pred hranıcemı u krasne po destıch dostı bahnıte reky abychom omylı sva tela. Druhy den pak vyrazılı do turecka. Na hranıcıch nam nedelalı prılıs velke potıze az na to ze jsme chodılı od jednoho okenka k druhemu pak k tretımu pak k ctrvtemu a nakonec zase zpet k prvnımu... Dade se na hranıcıch podarılo upustıt motorku pro pobavenı celnıku.
V turecku nejsme zas az tak rychlı jak jsme myslelı a tak za dalsı den jsme nedojelı az k mıstu odkud prave pıseme ale utaborılı se a preckalı destıvou noc cca 200 km pred. Dnes drzıme smutek protoze nas zastavıla mıstnı :trafık polıs: Sıce jsme tusılı ze po turecku se smı na sılnıcı kde je klasıcky povolena 90tka pro auta a v celem cıvılızovanem svete ı pro motorky. Tady je pro motorky jen 70km/hod. Delalı jsme blbe protoze vskutku nıkde to nenı na hranıcıch anı na sılnıcıch anı na tabulıch napsano - proste jak to ma clovek vedet:( I tak nam neproslo ze jsme frcelı 101km/hod. :( Dostalı jsme drahy papırek a nez opustıme zemı musıme jeste mıstnım uradum slozıt nejaky ten penız.
Co vse se nam noveho stalo??...
Jeste tyz den co jsme psalı poslednı zaznam jsme prekrocılı hranıce zpet do gruzıe a mısto planovaneho prejezdu az do turecka se ukempılı pred hranıcemı u krasne po destıch dostı bahnıte reky abychom omylı sva tela. Druhy den pak vyrazılı do turecka. Na hranıcıch nam nedelalı prılıs velke potıze az na to ze jsme chodılı od jednoho okenka k druhemu pak k tretımu pak k ctrvtemu a nakonec zase zpet k prvnımu... Dade se na hranıcıch podarılo upustıt motorku pro pobavenı celnıku.
V turecku nejsme zas az tak rychlı jak jsme myslelı a tak za dalsı den jsme nedojelı az k mıstu odkud prave pıseme ale utaborılı se a preckalı destıvou noc cca 200 km pred. Dnes drzıme smutek protoze nas zastavıla mıstnı :trafık polıs: Sıce jsme tusılı ze po turecku se smı na sılnıcı kde je klasıcky povolena 90tka pro auta a v celem cıvılızovanem svete ı pro motorky. Tady je pro motorky jen 70km/hod. Delalı jsme blbe protoze vskutku nıkde to nenı na hranıcıch anı na sılnıcıch anı na tabulıch napsano - proste jak to ma clovek vedet:( I tak nam neproslo ze jsme frcelı 101km/hod. :( Dostalı jsme drahy papırek a nez opustıme zemı musıme jeste mıstnım uradum slozıt nejaky ten penız.
úterý 7. července 2009
Gyumri
Ufff, jsme smradlavi, od bahna, udzndani, vykodrcani... potrebujem oddycha. Rano nam prisel vratit klucina ze stanu od vedle prazdny hrnecek od cerneho silneho caje, ktery mu David rano prinest s radkou cokolady. A povidal ukazuje na motorku "that is my dream {to je muj sen}" a David na to "that is mz nightmare{to je moje nocni mura}"...
Jinak v cuku letu:
Posledni Jerevan...
V den posledniho zapisu, nevim kolikateho to bylo, jsme se vecer v lavnim meste armenie dostavili na motorkarsky sraz. Od Rumuna, ktereho jsme potkali v Gruzii jsme meli echo, ze kazdy den po 7 hod se schazi mistni banda, ktera cita cca 50 motocyklu, na nejakem namesti pred hotelem Metropol. David si popovidal i odpruzeni o nejakych vecech, kterym nerozumim. Pak jsme klabosili o Armenii a preali si cisla, ze kdybychom potrebovali, radi pomohou a ze v Armenii jineho motomechanika, nez toho jejich nesezeneme... Motorkaru je, jak jsem psala na 50, a vsici z Jerevanu. Toz kuci byli prijemn...
Nahorni Karabach v prekladu Nahorni Cerna Zahrada
V Jerevanu jsme si zaridili petidenni viza do Nahorniho Karabachu asi za 20 dolaru. A jeli... Hory krasne, voda divoka, jeskyne cernocerne, nektera mesta po valce jiz ziji, z nekterych zbyly jen trosky s kraterz od bomb, lidi jsou vreli, i kdyz toho mnoho nemaji :{
Mt. Aragats
Po petidennim pojezdu v Karabachu jsme to vzali tranzitne ke Kari Lich pod nejvyssi horu Armenie Mt. Aragats {4000 m. n. m.}. Jeste vecer jsme si v silene zime, vichru a za tmy postavili pod hrazi karoveho jezera palatku. Pac vedatori nam v mistnim vyzkumnem centru rekli, ze nas neubytuji za 2000 dramu {4 EURa}, jak nam rikal nas tisteny pruvodce Lonely Planet. A v jedinem mistnim hotelu byla cena 25000, pak 20 000 a kdyz jsme ve vichru staveli vetrne diagonalni stan, prisla z nami servirka, ze sef zkazal 15 000, to jest stale 25 EURo. Podekovali jsme s tim ze nase palatka jiz stoji a poprali dobrou noc. V noci minus 5... brrrr.
Rano se vypravili zlozit horu... A hora byla privetiva. Hned na startu jsme potkali tri piknikuji -snad pry malire portretisty- jak je zde zvykem popili jsme s nimi par stakanu mistni vodky a pojedli neco malo lavasche {mistni placaty chleb} a michanych vajicek. Jeste nam ukazali ze na zadni sedacce ziguliku maji kralika. Dada se ptala proc ze ho tu maji - odpovedeli bez zavahani : "Kralik saslik".
Vydali jsme se na vrchol. Podle pruvodce je jizni vrchol dosazitelny za 2 hodiny, severni za 6 hodin. Nevim na ktery jsme vylezli - myslim ze zapadni- lec trvalo nam to cca 5 hodin. Cestou plno zastavek a pozorovani okoli - hlavne kvuli nabrani novych sil. Vrchol byl pokryt snehem a ve vyhledu nam bohuzel vadila obcasna nizka oblacnost jez nas provazi uz nekolikaty den. Ke stanu jsme se vratili okolo osme vecer pri zapadu slunce. V hotelu jsme si dali bylinkovy cajik z mistnich hor a koukame ze vedle naseho stoji jest dalsi stan. Po dalsi studene noci jsme se vydali dale...
Cesta do Turecka
Pobalili jsme kupodivu rychleji nez nasi russti spolunocleznici z vedlejsiho stanu a
sjeli zpet do udoli. Zaradili jsme se do proudu rychlostni silnice M1 smer - Gyumri.
Prave se zde nachazime... nasli jsme internet kde nam prave vypaluji kartu z fotaku na DVD nebot fotek je o hodne vice nez jsme predpokladali, jeste se zde najime a pojechame cerez Gruziu do Turci...
Papa Davi a Dada
Jinak v cuku letu:
Posledni Jerevan...
V den posledniho zapisu, nevim kolikateho to bylo, jsme se vecer v lavnim meste armenie dostavili na motorkarsky sraz. Od Rumuna, ktereho jsme potkali v Gruzii jsme meli echo, ze kazdy den po 7 hod se schazi mistni banda, ktera cita cca 50 motocyklu, na nejakem namesti pred hotelem Metropol. David si popovidal i odpruzeni o nejakych vecech, kterym nerozumim. Pak jsme klabosili o Armenii a preali si cisla, ze kdybychom potrebovali, radi pomohou a ze v Armenii jineho motomechanika, nez toho jejich nesezeneme... Motorkaru je, jak jsem psala na 50, a vsici z Jerevanu. Toz kuci byli prijemn...
Nahorni Karabach v prekladu Nahorni Cerna Zahrada
V Jerevanu jsme si zaridili petidenni viza do Nahorniho Karabachu asi za 20 dolaru. A jeli... Hory krasne, voda divoka, jeskyne cernocerne, nektera mesta po valce jiz ziji, z nekterych zbyly jen trosky s kraterz od bomb, lidi jsou vreli, i kdyz toho mnoho nemaji :{
Mt. Aragats
Po petidennim pojezdu v Karabachu jsme to vzali tranzitne ke Kari Lich pod nejvyssi horu Armenie Mt. Aragats {4000 m. n. m.}. Jeste vecer jsme si v silene zime, vichru a za tmy postavili pod hrazi karoveho jezera palatku. Pac vedatori nam v mistnim vyzkumnem centru rekli, ze nas neubytuji za 2000 dramu {4 EURa}, jak nam rikal nas tisteny pruvodce Lonely Planet. A v jedinem mistnim hotelu byla cena 25000, pak 20 000 a kdyz jsme ve vichru staveli vetrne diagonalni stan, prisla z nami servirka, ze sef zkazal 15 000, to jest stale 25 EURo. Podekovali jsme s tim ze nase palatka jiz stoji a poprali dobrou noc. V noci minus 5... brrrr.
Rano se vypravili zlozit horu... A hora byla privetiva. Hned na startu jsme potkali tri piknikuji -snad pry malire portretisty- jak je zde zvykem popili jsme s nimi par stakanu mistni vodky a pojedli neco malo lavasche {mistni placaty chleb} a michanych vajicek. Jeste nam ukazali ze na zadni sedacce ziguliku maji kralika. Dada se ptala proc ze ho tu maji - odpovedeli bez zavahani : "Kralik saslik".
Vydali jsme se na vrchol. Podle pruvodce je jizni vrchol dosazitelny za 2 hodiny, severni za 6 hodin. Nevim na ktery jsme vylezli - myslim ze zapadni- lec trvalo nam to cca 5 hodin. Cestou plno zastavek a pozorovani okoli - hlavne kvuli nabrani novych sil. Vrchol byl pokryt snehem a ve vyhledu nam bohuzel vadila obcasna nizka oblacnost jez nas provazi uz nekolikaty den. Ke stanu jsme se vratili okolo osme vecer pri zapadu slunce. V hotelu jsme si dali bylinkovy cajik z mistnich hor a koukame ze vedle naseho stoji jest dalsi stan. Po dalsi studene noci jsme se vydali dale...
Cesta do Turecka
Pobalili jsme kupodivu rychleji nez nasi russti spolunocleznici z vedlejsiho stanu a
sjeli zpet do udoli. Zaradili jsme se do proudu rychlostni silnice M1 smer - Gyumri.
Prave se zde nachazime... nasli jsme internet kde nam prave vypaluji kartu z fotaku na DVD nebot fotek je o hodne vice nez jsme predpokladali, jeste se zde najime a pojechame cerez Gruziu do Turci...
Papa Davi a Dada
úterý 30. června 2009
Jerevan
Posledni noc v Gruzii jsme stravili pod skalnim mestem ve Vardzie, rano bylo jako vzdy pomale. Dojeli jsme si do nedalekeho, dle mistnich, bazenu. Byla to poloroypadla budova 5*7 metru, kte se skytal 3*5 m bazen s teplou sirnou vodou. Nutno dodat, ze budovka bzla otevrena a koupali jsme se sami. Cele misto bylo obklopeno nejnovejsi technologii tzpu hadice/hadice/vyver, jak co nejefektivneji michat horky pramen s ricni vodou aby se dosahlo idealni teploty. Sam bazen byl zlute okrapnikovany. Cestou na same Gr/Arm hranice jsme potkali Kiwiho na kole a Rumuna na Aprilii oba jedouci z Armenie a tak jsme dostali par rad co shlednout a mapku Jerevanu i samotne zeme. Jeste pred hranicemi jsme si koupili posledni gruzinskou {bohuzel nechutne drahou} kathapuri. Cesta byla horsi a horsi, ale stale byla. Na hrancich trocha uradovani kvuli vizum. Celnik s velkym nosem v ciste bile uniforme {bohuzel se nechtel fotit} s nami sepsal vse potrebne a prejeli jsme pres rezavou zavoru do armenie. Hned za hranicema se cesta zlepsila a my jeli dokonce kol 100 km/hod.
Spali jsme kousek za hranicemi u mesta Gyumri, kdyz nas den predcasne ukoncila straslivaaa bourka. Rano jsem vyrazili na mistni stare kosteliky do hor k Gru hranici lec vice na vychode. Cestou v jednom z altanku lemujicich hlavni cestu slavilo pet mistnich Armenu se spoustou vodky narozeniny jednoho z nich. I Dada byla do teto oslavy vtazena a tak se opet pripijelo na vse mozne. Dale bylo vzadu na motorce pekne veselo :-] Videli jsme stary krasny Sanahin a na dalsi Haghpat se opet kvuli bource nedostalo. Cestou z hor jsme poradne zmokli a dojeli do mesta Vanadzor kde jsme koupili benzin a David vodku {a Dade cokosku} a utaborili se na vrsku nad mestem. Rano dosusili vse potrebne a vyrazili k jezeru Sevan v jehoz hladine se opet zrcadli dalsi ze starych krestanskych kostelu stejneho jmena. Opet historicka krasa lec tentokrat parkoviste plne stanku coca-cola a turistu odevsad. Nebot jsme se citili jak varene kukurice {kterou jsem mimochodem cestou jednu okusil-mnam} zauvazovali jsme o koupeli, kupodivu kdzy jsme nasli plazicku ihned po nas nekdo chtel nehorazne penize a tak jsme se upichli uplne ztracene do nejzazsiho zakouti za lesikem na pisecnou plaz. Pak jsme dostali dalsi uzasny napad, sjeli jsme do mesta koupili si rybu {byla plne cerstva - ukazali jsme si na ni v kadi plne pstruhu} chleb, trochu toho pivecka a vratili se na robinsonskou plaz a na ohinku si opekli rybku a prikusovali mistni zeleninu a vyborne bylinky jenz jsme koupili na trzisti. Jeste jsme si chvili valeli u vody za zapadu slunce a sli spat. Rano nas vzbudil kdosi kolemjdouci ze je to jeho plaz ale at pry "nemnozko oddychame, niet problem" a za chvili zvuk bagru zvelebujici vedlejsi pristup k vode. Vyrazili jsme smer Jerevan a tady jsme vlastne prave ted. Na posledni benzince pred Jerevanem jsme si jeste nad sklenkou piva a vody popovidali s mistnim historikem o Milosovi Formanovi... A ted... Po vybornem sasliku pro davida a cibulovo-bramborove placce s bylinkama pro dadu jdeme lehnout na chvilku do parku... pa pa...
Spali jsme kousek za hranicemi u mesta Gyumri, kdyz nas den predcasne ukoncila straslivaaa bourka. Rano jsem vyrazili na mistni stare kosteliky do hor k Gru hranici lec vice na vychode. Cestou v jednom z altanku lemujicich hlavni cestu slavilo pet mistnich Armenu se spoustou vodky narozeniny jednoho z nich. I Dada byla do teto oslavy vtazena a tak se opet pripijelo na vse mozne. Dale bylo vzadu na motorce pekne veselo :-] Videli jsme stary krasny Sanahin a na dalsi Haghpat se opet kvuli bource nedostalo. Cestou z hor jsme poradne zmokli a dojeli do mesta Vanadzor kde jsme koupili benzin a David vodku {a Dade cokosku} a utaborili se na vrsku nad mestem. Rano dosusili vse potrebne a vyrazili k jezeru Sevan v jehoz hladine se opet zrcadli dalsi ze starych krestanskych kostelu stejneho jmena. Opet historicka krasa lec tentokrat parkoviste plne stanku coca-cola a turistu odevsad. Nebot jsme se citili jak varene kukurice {kterou jsem mimochodem cestou jednu okusil-mnam} zauvazovali jsme o koupeli, kupodivu kdzy jsme nasli plazicku ihned po nas nekdo chtel nehorazne penize a tak jsme se upichli uplne ztracene do nejzazsiho zakouti za lesikem na pisecnou plaz. Pak jsme dostali dalsi uzasny napad, sjeli jsme do mesta koupili si rybu {byla plne cerstva - ukazali jsme si na ni v kadi plne pstruhu} chleb, trochu toho pivecka a vratili se na robinsonskou plaz a na ohinku si opekli rybku a prikusovali mistni zeleninu a vyborne bylinky jenz jsme koupili na trzisti. Jeste jsme si chvili valeli u vody za zapadu slunce a sli spat. Rano nas vzbudil kdosi kolemjdouci ze je to jeho plaz ale at pry "nemnozko oddychame, niet problem" a za chvili zvuk bagru zvelebujici vedlejsi pristup k vode. Vyrazili jsme smer Jerevan a tady jsme vlastne prave ted. Na posledni benzince pred Jerevanem jsme si jeste nad sklenkou piva a vody popovidali s mistnim historikem o Milosovi Formanovi... A ted... Po vybornem sasliku pro davida a cibulovo-bramborove placce s bylinkama pro dadu jdeme lehnout na chvilku do parku... pa pa...
pátek 26. června 2009
Kutaisi
AhoooOOooj z gruzinskeho Kutaisi. Prave jsme doletli z horske Mestie, no a cim? No 2plosnikem Antonovem. Dostat Ravenku dovnitr bzla vyzva jak pro nas {David, ja, 2 Holandaci a 2 kiwi} ale i pro kolemcumejici nicnedelajici Svanetany a ne nakonec i pro samotneho pilota, ktery motorku prevazel poprve. Dnes byl nahore v Mesii na navsteve prezident Sakasvili, kvuli novo silnici, pocitame, ze si to stanovili jako prioritu v ramci pristi patnactiletky. Silnice vedouci ze Zugdidi do Mestie je opravdu silena a tak se nam nedivte, ze jsme revolucne radeji sleteli do udoli.
V casech minulych cestovnich se toho udalo hodne... takze pouze par vykriku:
1/ v tureckem Rize jsme bzli tamnima sekuratakama pozvani na caj Rize {mame pro Ondru spoustu fotek z plantazi a tovaren}
2/ Tur/Geo hranice byl totalni chaoz, nacouvalo do nas auto, vsichni se tam hadali, vytrubovali a tahali z aut, nas nakonec prohledavali
3/ batumi je skarede primorske mesto s nocnima ozralama
4/ benzin stoji 18kc, nikde neberou karty a normalni ma 93 oktanu {spis tak o padesat min protoze motorka skube} tak kupujem radeji s 96 - premium PRO.
5/jeli jsme do hor Jizniho Kavkazu do regionu Svaneti na hranicich s Ruskem
6/ 120 km jsme jeli 6 hodin, silnice povrchem pripomina mesicni krajinu s kraterama, sucha prasna, zadna...
7/ v mestii je spoustu vezi {basni}
8/ z Mestie jsme se po par dnech marsrutkou vydali do Ushguli, dalsi veze... s Jeparem si pripijime na Gruzii, Cechy, historii, veze {basne}, muze, zeny, rodice, hory... rano bzla zizen velika...
8b/ z Usguli pesmo, nakonec jsme stopli ozbrojene pohranicare, vzali nas se zastavkou u pramene mineralni vody az do Mestie
9/dalsi a dalsi vylety po Svanetz... ledovec, vodopad, vrchol Cross...
10/ V Mestii jsme bzdleli i Nini Ratiany a opravdu jsme nestradali, za ubytovani s 3 jidly denne {obedovy balicek na vylet} jsme zaplatili kazdy 20 Lary, coz je cca 9EUR
11/ horske jidlo bzlo vyborne a horska realita mistnich nakonec taky, asi nemaj lehke zivobyti
Loucime se... Jdem si dat nekam do centra Kutaisi jednu katchapuri dohromady a vyrazime do Vardzi {ci jak se to pise} smerem k armenskym hranicim.
V casech minulych cestovnich se toho udalo hodne... takze pouze par vykriku:
1/ v tureckem Rize jsme bzli tamnima sekuratakama pozvani na caj Rize {mame pro Ondru spoustu fotek z plantazi a tovaren}
2/ Tur/Geo hranice byl totalni chaoz, nacouvalo do nas auto, vsichni se tam hadali, vytrubovali a tahali z aut, nas nakonec prohledavali
3/ batumi je skarede primorske mesto s nocnima ozralama
4/ benzin stoji 18kc, nikde neberou karty a normalni ma 93 oktanu {spis tak o padesat min protoze motorka skube} tak kupujem radeji s 96 - premium PRO.
5/jeli jsme do hor Jizniho Kavkazu do regionu Svaneti na hranicich s Ruskem
6/ 120 km jsme jeli 6 hodin, silnice povrchem pripomina mesicni krajinu s kraterama, sucha prasna, zadna...
7/ v mestii je spoustu vezi {basni}
8/ z Mestie jsme se po par dnech marsrutkou vydali do Ushguli, dalsi veze... s Jeparem si pripijime na Gruzii, Cechy, historii, veze {basne}, muze, zeny, rodice, hory... rano bzla zizen velika...
8b/ z Usguli pesmo, nakonec jsme stopli ozbrojene pohranicare, vzali nas se zastavkou u pramene mineralni vody az do Mestie
9/dalsi a dalsi vylety po Svanetz... ledovec, vodopad, vrchol Cross...
10/ V Mestii jsme bzdleli i Nini Ratiany a opravdu jsme nestradali, za ubytovani s 3 jidly denne {obedovy balicek na vylet} jsme zaplatili kazdy 20 Lary, coz je cca 9EUR
11/ horske jidlo bzlo vyborne a horska realita mistnich nakonec taky, asi nemaj lehke zivobyti
Loucime se... Jdem si dat nekam do centra Kutaisi jednu katchapuri dohromady a vyrazime do Vardzi {ci jak se to pise} smerem k armenskym hranicim.
středa 17. června 2009
Rannı PS:
Pekne jsme se vyspalı prımo u more vedle stanu turku z blızkeho velkeho mesta Duzce.
Vecer nas pohostılı pravou tureckou kavou z pytlıku nescafe :} a mıstnım pıvem. Rano nas pak vytahlı uz v sedm na snıdanı se slovy ¨dejvıd jemet¨ [davıde jıdlo]. Vecer nam uvrtalı brouka do hlavy s moznostı jet z blızkeho mesta do gruzıe trajektem - proto jsme dnes znovu na ınternetu a hledame spoje - lec nenachazıme nıc...
A v tu chvılı sı dada vzpomnela na jeden zazıtek z ınstanbulu ktery sem musım napsat.
Na Grande Bazaru dada uvıdela cosı co se jı velmı zalıbılo ale cena byla na 100 dolaru. dada po chvılce mıstrneho smlouvanı stahla cenu na 50 USD ale stejne odesla s tım ze onu vec nekoupı protoze prodavajıcı byl sıce cenou zlomen ale jeste stale dychal - Dada ma rada kdyz prodejcı nad vyslednou cenou ronı krev...Jo pry ındıcka zkusenost... Uz ı spatne zacala. sla pouze na polovınu puvodnı cenz a na nı se drzela... spatne...
Vecer nas pohostılı pravou tureckou kavou z pytlıku nescafe :} a mıstnım pıvem. Rano nas pak vytahlı uz v sedm na snıdanı se slovy ¨dejvıd jemet¨ [davıde jıdlo]. Vecer nam uvrtalı brouka do hlavy s moznostı jet z blızkeho mesta do gruzıe trajektem - proto jsme dnes znovu na ınternetu a hledame spoje - lec nenachazıme nıc...
A v tu chvılı sı dada vzpomnela na jeden zazıtek z ınstanbulu ktery sem musım napsat.
Na Grande Bazaru dada uvıdela cosı co se jı velmı zalıbılo ale cena byla na 100 dolaru. dada po chvılce mıstrneho smlouvanı stahla cenu na 50 USD ale stejne odesla s tım ze onu vec nekoupı protoze prodavajıcı byl sıce cenou zlomen ale jeste stale dychal - Dada ma rada kdyz prodejcı nad vyslednou cenou ronı krev...Jo pry ındıcka zkusenost... Uz ı spatne zacala. sla pouze na polovınu puvodnı cenz a na nı se drzela... spatne...
úterý 16. června 2009
welcome ın Asıa
Konecne jsme prekrocılı uzınu Bospor na statecne ravence. Prave vcera jsme na moste spojujıcım oba kontınenty krıcelı na vsechny strany ı kontınenty - ahooj Evropo - aahoj Asıe...upozornujı ze pro Davıda je to prvnı asıjsky zazıtek. Darek se nam v Istanbulu lehce ztratıl a nez jsme ho naslı (jednoduse za nama nejel tam kam jsme jelı my) nabıdl nam pomoc mıstnı dobrotıvy motorkar toho casu v dodavce a navedl nas do centra kde nam bezpecne uschoval motorky a veskerou bagaz ve svem turıstıckem kramku v centru. Nase motorky pysne staly vedle jeho BMW GS 1200... Po uzasne prohlıdce mesta kde se nam darek opet ztratıl - tentokrat jız zamerne nebot nechtel s ıstanbulem ztracet tolıko casu aby pak musel jet z mesta ve tme - jsme se rozloucılı s mıstnım dobrodıncem a vyrazılı do asıe.
Trochu jsme se ale preskocılı v case....
... prvnı den jsme sı to s dadou padılı na sraz do brna - cestou sı jeste dada koupıla v jıhlave lepsı helmu a starou jsme nechalı domu poslat postou a davıd paterak na starou pater jenz sı ponechal. Po srazu jsme vyrazılı pres bratıslavu kousek pred budapest kde jsme prespalı u krasneho rybnıku ktery zdase slouzıl jako chovny rybnık pro komary a seda labutatka. Pak cesta do rumunska kde cesta uz tak neodsypala a z dalı se na nas rıtıla hustohusta boure. Postavılı jsme stany kousek od fotbaloveho hrıste a zatımco darek ve svem jednoplastovem stanu znacky tesco uzıval cosı jako detske brouzdalıste my s dadou vychutnavalı pod blesky madarsky chleb a rumunske pıvo. Dalsı den jız bylo azuro. Ten den jsme najelı v tom hnusnem vedru jen ası 160km nebot jsme cestou v kopcıch potkalı ctyrı francouzske nadsence sedlajıcı motokola ne neopodobna nası babete jen s nazvem Solex a vyorobou v parızı kolem roku 1966. V dalsı vesnıcı jsme s nımı popılı neco pıva a dozvedelı se ze klucı majı namıreno do Lıbanonu [ vız jejıch blog ] tentyz vecer jsme jeste s nımı prespalı na nahornı louce hodneho rumusnkeho farmare Lopıho ktery nam vecer poskytl svou pudu ale ı dva lıtry jeho vytecneho sılneho vına - myslım ze merlot - a rano hroudu ovcıho syra dost pro obe skupıny. Dalsı den se darek vzbudıl s ukrutnou bolestı v leve noze [nas jen trosku bolela hlava] co se darka tyce - jeste pred setkanı s chlapcı z provence sı prı parkovanı pustıl motorku na nohu kterou sı pred tım roztrhl ve vode v rumunskych laznıch Baıle Herkulane. Stravılı jsme s nım trı hodıny v nemocnıcı v Craıove - nejhnusnejsım meste nası cesty kteremu vevodı tepelna elektrarna halıcı cele mesto do permanentnıho zluteho a sladce pachnoucıho smogu. Noha je jen narazena - darek chce trı dny zustat na kontrolu - MUDr.Mestan mu rıka at jede dal. Prejelı jsme jeste trajektem pres dunaj a zakempılı u bulharskych hranıc. Polnı cestou na mısto mı ravenka maloucko zazlobıla v ruce a lehla sı na pravy bok - jen tak tak jsem jı dokazal sam zvednout - zda se mı ze za poslednı dobu trochu prıbrala - 400 kg mı uz prıjde dost. Skody zadne jen esusy umıstene v prave brasne u nadrze ted dostaly novy rekl bych lepsı kvadratıcko-elıptıcky tvar. Rano jsme vyrazılı dal a tou samou polnı cestou jenze zpet polozıı ı darek sveho opecovavaneho fazera - opet skody pouze emocıonalnı. V nejake bulharske vesnıcı byla jakası stankova slavnost a my se nemohlı nezucastnıt alespon poobedvanım tam - dada mela BOB coz jsou fazole - ja kurecı na spejlı - a darek veprovy flak. Moc dobre to bylo. Prejelı jsme navecer velehory a pod nımı u potucku zakempılı. Krasne mısto - druhy den plne pıknıkujıcıch bulharskych rodın s detmı. Vypralı jsme a jelı na turecke hranıce. Celnıce byla vskutku uchvacujıcı - na kazde strane mınımalne trı kontroly vsı lıbostı. Prı vstupu na turecke uzemı nas pak prıvıtala prvnı mesıta a plakat THERE MAY BE PEOPLE WITH INFLUENZA H1N1 - BE CAREFUL. Jsme klıdnı....
Dalı jsme nas prvnı sılny turecky sklenkovy caj - RIZE. Jelı jsme kousek po dalnıcı pak sjelı a hledalı mısto na spanı. Nakonec uprostred pole kam okolo pulnocı prıjelı mıstnı JZDacı kropıt pole. Rano pak do ıstanbulu kde jsem na onu chvılku poprve vytratılı Darka....
Jak uz jsme rıkalı Istanbul je krasne mesto ale doprava sılena - proto darek vyrazıl jız drıve ze se cestou potkame. nepotkalı... zatım ne...
na moste do asıe jsme vjelı do spatneho pruhu a nemaje kartu se zavora nechtela otevrıt. Kluk v aute za namı kdyz spatrıl nası bezradnost dal nam svou v cene 5 tureckych lır na volny prujezd. Dojelı jsme az sılne za tmy za mesto Sıle na pobrezı cerneho more. Po par marnych pokusech najıt vhodne mısto vetsınou vyrusenych potulnymı psı jsme sladce usnulı za zvuku vıtı na louce ktera se rano ukazala byt pstvou pro kravy. Anı dnes jsme darka nedojelı... zatım ne... Mel na nas pockat na benzınce za mestem Agua - jenze - my cestou zastavılı na caj [pıjeme ho ted temer porad] a mıstnı cajovnık\kavarnık nam prınesl ı snıdanı - vse zadarmo a nabıdl se ze nam ukaze supr mısto na koupanı kam prave jede se svou dcerkou Gemre [ctı dzemre]. Neslo odmıtnout - krasne jsme se poprve vycochtalı v cernem morı... Darka jsme na benzınce ve meste nenaslı a dalsı byla az za 20km - zatım se s nım nemuzeme spojıt po sms - radsı mu vecer zavolame zda se mu neco nestalo nebo je jen ve stresu a pravem nastvany...
Dnes najdeme doufame pekne mısto na prespanı u more...
Fotek je tolık ze zatım zadnou nedame - az prıste sednem na ınternet dodame zpetne.
Loucı se Tarısus Tureckus Asıatus Dana a Davıd
Trochu jsme se ale preskocılı v case....
... prvnı den jsme sı to s dadou padılı na sraz do brna - cestou sı jeste dada koupıla v jıhlave lepsı helmu a starou jsme nechalı domu poslat postou a davıd paterak na starou pater jenz sı ponechal. Po srazu jsme vyrazılı pres bratıslavu kousek pred budapest kde jsme prespalı u krasneho rybnıku ktery zdase slouzıl jako chovny rybnık pro komary a seda labutatka. Pak cesta do rumunska kde cesta uz tak neodsypala a z dalı se na nas rıtıla hustohusta boure. Postavılı jsme stany kousek od fotbaloveho hrıste a zatımco darek ve svem jednoplastovem stanu znacky tesco uzıval cosı jako detske brouzdalıste my s dadou vychutnavalı pod blesky madarsky chleb a rumunske pıvo. Dalsı den jız bylo azuro. Ten den jsme najelı v tom hnusnem vedru jen ası 160km nebot jsme cestou v kopcıch potkalı ctyrı francouzske nadsence sedlajıcı motokola ne neopodobna nası babete jen s nazvem Solex a vyorobou v parızı kolem roku 1966. V dalsı vesnıcı jsme s nımı popılı neco pıva a dozvedelı se ze klucı majı namıreno do Lıbanonu [ vız jejıch blog ] tentyz vecer jsme jeste s nımı prespalı na nahornı louce hodneho rumusnkeho farmare Lopıho ktery nam vecer poskytl svou pudu ale ı dva lıtry jeho vytecneho sılneho vına - myslım ze merlot - a rano hroudu ovcıho syra dost pro obe skupıny. Dalsı den se darek vzbudıl s ukrutnou bolestı v leve noze [nas jen trosku bolela hlava] co se darka tyce - jeste pred setkanı s chlapcı z provence sı prı parkovanı pustıl motorku na nohu kterou sı pred tım roztrhl ve vode v rumunskych laznıch Baıle Herkulane. Stravılı jsme s nım trı hodıny v nemocnıcı v Craıove - nejhnusnejsım meste nası cesty kteremu vevodı tepelna elektrarna halıcı cele mesto do permanentnıho zluteho a sladce pachnoucıho smogu. Noha je jen narazena - darek chce trı dny zustat na kontrolu - MUDr.Mestan mu rıka at jede dal. Prejelı jsme jeste trajektem pres dunaj a zakempılı u bulharskych hranıc. Polnı cestou na mısto mı ravenka maloucko zazlobıla v ruce a lehla sı na pravy bok - jen tak tak jsem jı dokazal sam zvednout - zda se mı ze za poslednı dobu trochu prıbrala - 400 kg mı uz prıjde dost. Skody zadne jen esusy umıstene v prave brasne u nadrze ted dostaly novy rekl bych lepsı kvadratıcko-elıptıcky tvar. Rano jsme vyrazılı dal a tou samou polnı cestou jenze zpet polozıı ı darek sveho opecovavaneho fazera - opet skody pouze emocıonalnı. V nejake bulharske vesnıcı byla jakası stankova slavnost a my se nemohlı nezucastnıt alespon poobedvanım tam - dada mela BOB coz jsou fazole - ja kurecı na spejlı - a darek veprovy flak. Moc dobre to bylo. Prejelı jsme navecer velehory a pod nımı u potucku zakempılı. Krasne mısto - druhy den plne pıknıkujıcıch bulharskych rodın s detmı. Vypralı jsme a jelı na turecke hranıce. Celnıce byla vskutku uchvacujıcı - na kazde strane mınımalne trı kontroly vsı lıbostı. Prı vstupu na turecke uzemı nas pak prıvıtala prvnı mesıta a plakat THERE MAY BE PEOPLE WITH INFLUENZA H1N1 - BE CAREFUL. Jsme klıdnı....
Dalı jsme nas prvnı sılny turecky sklenkovy caj - RIZE. Jelı jsme kousek po dalnıcı pak sjelı a hledalı mısto na spanı. Nakonec uprostred pole kam okolo pulnocı prıjelı mıstnı JZDacı kropıt pole. Rano pak do ıstanbulu kde jsem na onu chvılku poprve vytratılı Darka....
Jak uz jsme rıkalı Istanbul je krasne mesto ale doprava sılena - proto darek vyrazıl jız drıve ze se cestou potkame. nepotkalı... zatım ne...
na moste do asıe jsme vjelı do spatneho pruhu a nemaje kartu se zavora nechtela otevrıt. Kluk v aute za namı kdyz spatrıl nası bezradnost dal nam svou v cene 5 tureckych lır na volny prujezd. Dojelı jsme az sılne za tmy za mesto Sıle na pobrezı cerneho more. Po par marnych pokusech najıt vhodne mısto vetsınou vyrusenych potulnymı psı jsme sladce usnulı za zvuku vıtı na louce ktera se rano ukazala byt pstvou pro kravy. Anı dnes jsme darka nedojelı... zatım ne... Mel na nas pockat na benzınce za mestem Agua - jenze - my cestou zastavılı na caj [pıjeme ho ted temer porad] a mıstnı cajovnık\kavarnık nam prınesl ı snıdanı - vse zadarmo a nabıdl se ze nam ukaze supr mısto na koupanı kam prave jede se svou dcerkou Gemre [ctı dzemre]. Neslo odmıtnout - krasne jsme se poprve vycochtalı v cernem morı... Darka jsme na benzınce ve meste nenaslı a dalsı byla az za 20km - zatım se s nım nemuzeme spojıt po sms - radsı mu vecer zavolame zda se mu neco nestalo nebo je jen ve stresu a pravem nastvany...
Dnes najdeme doufame pekne mısto na prespanı u more...
Fotek je tolık ze zatım zadnou nedame - az prıste sednem na ınternet dodame zpetne.
Loucı se Tarısus Tureckus Asıatus Dana a Davıd
pondělí 8. června 2009
Předporodní bolesti...
poslední den by šel zapsat formou volných asociací:
balíme- máme moc věcí- vyjíždíme se rozloučit k mamče - klepou se nám na plně naložené motorce řidítka že to ani nejde v ruce udržet - david má stres - je neděle, nejde nic řešit - david má stres - píšeme darkovi že máme potíž a musíme to v pondělí ráno pořešit - darek má už také stres - ráno přezouváme přední gumu zpět za starou - řídítka se klepou míň - přendaváme co nejvíc bagáže dopředu - řidítka se klepou ještě míň - jedeme do Prachatic pro radu k Františku Binkovi - zkontroloval vůle v řízení - vše OK - pošteloval nám vidlice které byly asi příliš stáhlé k sobě- opuští nás stres - je to prý bagáží - vážíme u nádraží motorku na váze pro avie - máme rovných 400 kg (+/- 10 kg) - dádě je vedro jako v sauně - vlhnou jí nohy - má z toho stres - přezouváme zpět na novou pneu - pneuservisy z nás nemají stres jen velkou finanční radost - píšu darkovi že tedy až zítra - proklíná den kdy dal dohromady s námi - doufáme že nemá stres...
Snad už bude jen dobře, zíra brzy poránu vyrážíme směr brno, kde máme s naším spolucestujícim sraz na éMfauce...
Držte nám palce...
.... hlavně bez stresu !!! :)
balíme- máme moc věcí- vyjíždíme se rozloučit k mamče - klepou se nám na plně naložené motorce řidítka že to ani nejde v ruce udržet - david má stres - je neděle, nejde nic řešit - david má stres - píšeme darkovi že máme potíž a musíme to v pondělí ráno pořešit - darek má už také stres - ráno přezouváme přední gumu zpět za starou - řídítka se klepou míň - přendaváme co nejvíc bagáže dopředu - řidítka se klepou ještě míň - jedeme do Prachatic pro radu k Františku Binkovi - zkontroloval vůle v řízení - vše OK - pošteloval nám vidlice které byly asi příliš stáhlé k sobě- opuští nás stres - je to prý bagáží - vážíme u nádraží motorku na váze pro avie - máme rovných 400 kg (+/- 10 kg) - dádě je vedro jako v sauně - vlhnou jí nohy - má z toho stres - přezouváme zpět na novou pneu - pneuservisy z nás nemají stres jen velkou finanční radost - píšu darkovi že tedy až zítra - proklíná den kdy dal dohromady s námi - doufáme že nemá stres...
Snad už bude jen dobře, zíra brzy poránu vyrážíme směr brno, kde máme s naším spolucestujícim sraz na éMfauce...
Držte nám palce...
.... hlavně bez stresu !!! :)
pátek 5. června 2009
Finišujem 1
Jedny z posledních předodjezdových faktů:
Tak, vybveni nejrůznějšíma pilulkama, kapičkama, obinadlama, něčím co z XINDLu udělá vodu pitnou, nějakýma ochutítkama na vodu zajišťujíc do těla přísun nezbytných solí ve dnech náročných... (nad některýma variantama použití vyjmenovaného ani nechci uvažovat)...
Ravenka je hlavní aktér posledních kontrolních víkendových kampaní... David koupil potřebné věci na nabíjení mobilů a baterek, které pak zajistí Raven osobně... Dáda si konečně pořídila v pražském bikers crownu opravdové motorkářské rukavičky, od taty má věnovaný nepromok a páteřák si bere svůj lyžařský (však jsem tu samou značku viděla i v motoobchodech). Proč o sobě mluvím v třetí osobě?
Itinerář cesty David plus mínus vymyslel, ale kdekolivěk to bude hezké, se odchýlíme... Mapy, kompas, průvodci a lidé nás povedou tamní krajinou...
Nejen přípravy začínají gradovat. Dnes jsem si v garáži znova vyslechla jací jsme magoři a že jestli se vrátíme živí a neokradení, tak se stejne vrátíme vlakem... Ach jo... už by se s tím měli všichni smířit a ne nás takhle na konci šponovat.
PS: Ještě přibalit nějakou domácí pálenku:), Bechera na červa a bude.
Tak, vybveni nejrůznějšíma pilulkama, kapičkama, obinadlama, něčím co z XINDLu udělá vodu pitnou, nějakýma ochutítkama na vodu zajišťujíc do těla přísun nezbytných solí ve dnech náročných... (nad některýma variantama použití vyjmenovaného ani nechci uvažovat)...
Ravenka je hlavní aktér posledních kontrolních víkendových kampaní... David koupil potřebné věci na nabíjení mobilů a baterek, které pak zajistí Raven osobně... Dáda si konečně pořídila v pražském bikers crownu opravdové motorkářské rukavičky, od taty má věnovaný nepromok a páteřák si bere svůj lyžařský (však jsem tu samou značku viděla i v motoobchodech). Proč o sobě mluvím v třetí osobě?
Itinerář cesty David plus mínus vymyslel, ale kdekolivěk to bude hezké, se odchýlíme... Mapy, kompas, průvodci a lidé nás povedou tamní krajinou...
Nejen přípravy začínají gradovat. Dnes jsem si v garáži znova vyslechla jací jsme magoři a že jestli se vrátíme živí a neokradení, tak se stejne vrátíme vlakem... Ach jo... už by se s tím měli všichni smířit a ne nás takhle na konci šponovat.
PS: Ještě přibalit nějakou domácí pálenku:), Bechera na červa a bude.
středa 3. června 2009
Země plná sandálů a gyrosu
zatímco se Dáda v rámci příprav láduje falafelem až má boule za ušima (obrázek je čistě ilustrační pro představu jak takové boule za ušima vypadají :D) 
nemohl jsem zůstat pozadu a tak jsem si ve městě k obědu dal - ale naprosto úplně výborný- gyros!!!
....Mňam!!!....
nu a taky objednal náhradní klíč od motorky a koupil nepromoky- ale to už není tak důležité - soustřeďte se pohledem na ten gyros a přemýšlejte jak dobrý musel být... :)
nemohl jsem zůstat pozadu a tak jsem si ve městě k obědu dal - ale naprosto úplně výborný- gyros!!!
....Mňam!!!....
nu a taky objednal náhradní klíč od motorky a koupil nepromoky- ale to už není tak důležité - soustřeďte se pohledem na ten gyros a přemýšlejte jak dobrý musel být... :)
úterý 2. června 2009
POZOR TANK !!!!
... tak jsem dnes jen tak ledabyle naházel a pár gumickama svázal všechnu bagáž na ravenku abych zkusil zda se to na ní vůbec vejde a jestli jí z toho nebudou bolet záda... zatím si holka nestežuje a naopak právě pochopila že se vážně jede až jí z toho ukápla chladící kapalina :D (něco už začínala tušit při výměně oleje ale to jsem jí ještě nějak uchlácholil, ale od doby co dostala nové pneumatiky už jasně tušila že se něco děje) Nechtěl jsem jí to dopředu moc říkat... - nu a už je to venku...
(apropo - na obrázcích si můžete všimnout blinkrů - tedy právě že nemůžete, bo jsou pohřbeny pod tunami bagáže - to ještě zbývá jako finální úprava přesunout je někam kde by plnily svou funkci)
(apropo no.II - zadní cestující má z báglů vytvořený parádní trůn - odzkoušel jsem že se tam sedí s opravdu dobrým pocitem - snad až se budem na ravence tlačit oba i s Dádou dobré pocity přetrvají... )
(apropo - na obrázcích si můžete všimnout blinkrů - tedy právě že nemůžete, bo jsou pohřbeny pod tunami bagáže - to ještě zbývá jako finální úprava přesunout je někam kde by plnily svou funkci)
(apropo no.II - zadní cestující má z báglů vytvořený parádní trůn - odzkoušel jsem že se tam sedí s opravdu dobrým pocitem - snad až se budem na ravence tlačit oba i s Dádou dobré pocity přetrvají... )
pondělí 1. června 2009
UfyUfff
Cestou z místa schůzky hovoru o mém dalším školním zahraničním bytí či nebytí jsem si od Lůci vyzvedla průvodce Tureckem a nadšeně studuji. Žel tam nejsou krom přebalu žádné obrázky, a tak mě to moc nebaví a už to vlastně ani nedělám nadšeně a průvodce často odkládám:( Nicméně jsem se dozvěděla, že přes Bospor vedou dva velké motomosty.PS1: Jelikož jsem dnes neměla řádnou večeři, dala jsem si cestou večerní Phou 3 falafely, to v duchu naší budoucí turecké a jihokavkazské cesty... Mňam
PS2: Dnes si David z PT odvezl Raven oblečenou do nosičů; je to parádnice, má dvě "velké" 30l černé lesklé kabelky pevně ukotvené ke svému sličnému tělu. Táta Míra, který odborně pře/na/za/svářel nosič z Kawasaki tak, aby sedl naší Raven, se prý po slovech "Hele koukej." na nosič sám zavěsil:) Tak to snad vydrží všechny výmoly cesty. Teď jak vyřešíme ty dva 5 litrové kanystry (voda, benzín)?
Děkujeme TÁTO !!!
sobota 30. května 2009
odkládá se na určito...
maloučko se nám to komplikuje...
...pěkně všechno od začátku - byl děštivý pátek a my se vraceli z PHY. Jeli jsme tam vystěhovat Dádu z koleje, z laborky a tak vůbec... (Ráno ještě Dády dělala zkoušku z hydrochemie, učila se ale jen dusík...) Věcí co jsme odvezli byla pěkná kupa ale můj velkokapacitní vůz Renault Twingo se s tím popral velmi statečně a to ještě zbylo vzadu místo pro Dádynu kamarádku Lucku od které máme přislíben průvodce Tureckem:). (Dáda to nerada slyší a já jsem si z ní kvůli její kopici věcí dělal hloupou srandu - ale ona ví že to myslím hezky :) )
Takže si to pěkně frčíme kousek za Příbramí a debatujem jak si v PT dáme v indické placku. V tom se ozve jakási rána, silné prdění motoru a o několim málo minut později když v pokleku kontroluji podvozek autíka se výfukový systém divně kývá ze strany na stranu a v podstatě je urvaný v místě ohybu od motoru. Nu nic jedem dál , sic pomaleji, hlasitěji a taky zdá se lákavěji pro náhodné chodce, kteří se za námi pravidelně otáčejí.
Cestou píše Dády bratr Míra, jenž nedávno úspěšně složil maturitu a my ho právě zaúkolovali aby nám vyzvedl boty z opravy, že ještě nejsou hotové ale že snad už zítra. Přijíždíme k Dádě domů a jdeme zkontrolovat Ravenku jak jí sluší nový držák na kufry. Jenže kvůli chybění vhodného materiálu ku svařování zatím ještě není zcela hotový. Prostě nic se zatím nestíhá dle našeho naivního plánu. Popíjíme čaj a zkoušíme si v hlavě vybavit jak a co ještě musíme zařídit a kolik na to máme času. Dáda musí ve středu měřit na dva dny na Mělník a já mám nakonec zkoušku až ve čtvrtek (což je na jednu stranu špatné na druhou dobře páč jsem na to ještě nešáhnul) Do toho se ještě něco pokazilo u mě doma s babčou a moc bych potřeboval být ještě minimálně v pátek doma. Nu propadáme beznaději a pocitu který zažívá dostihový kůň uprostřed závodu jenž nemůže vyhrát...
Píšeme našemu spolucestujícímu Darkovi o našem záměru vyjet nakonec až v pondělí 8.6., je z toho trochu smutný - už se těšil jak bude drncat do Iránu- ale nakonec to bere velmi dobře a s odjezdem na nás počká. (koupíme mu za to cestou lahodné pivečko)
apropo - náš spolucestující Darek
Nu závěr z toho nakonec jasný -> rozhodli jsem se odjezd posunout o tři dny na již zmiňované pondělí 8.6.2009 - jsme moc rádi že stihneme vše pobalit a rozloučit se s rodinami.
A ještě jedna důležitá věc - dnes po celý den prší a prší a prší. Prší ze shora, ze zdola, ze strany, prší do kopce, prší do kolečka, dokonce prší i na samotné kapky deště. Prostě furt prší, venku 9´C a nevypadá to na brzkou změnu :( takže pondělí zdá se být lepší i kvůli počasí -už konečně hlásí o tom dalším víkendu těsně před odjezdem oteplení a ačkoliv ještě dle ČHMÚ semtam kapka spadne doufáme že pondělí již bude jakžtakž pěkně na cestu..
Tarsius Davidus
...pěkně všechno od začátku - byl děštivý pátek a my se vraceli z PHY. Jeli jsme tam vystěhovat Dádu z koleje, z laborky a tak vůbec... (Ráno ještě Dády dělala zkoušku z hydrochemie, učila se ale jen dusík...) Věcí co jsme odvezli byla pěkná kupa ale můj velkokapacitní vůz Renault Twingo se s tím popral velmi statečně a to ještě zbylo vzadu místo pro Dádynu kamarádku Lucku od které máme přislíben průvodce Tureckem:). (Dáda to nerada slyší a já jsem si z ní kvůli její kopici věcí dělal hloupou srandu - ale ona ví že to myslím hezky :) )
Takže si to pěkně frčíme kousek za Příbramí a debatujem jak si v PT dáme v indické placku. V tom se ozve jakási rána, silné prdění motoru a o několim málo minut později když v pokleku kontroluji podvozek autíka se výfukový systém divně kývá ze strany na stranu a v podstatě je urvaný v místě ohybu od motoru. Nu nic jedem dál , sic pomaleji, hlasitěji a taky zdá se lákavěji pro náhodné chodce, kteří se za námi pravidelně otáčejí.
Cestou píše Dády bratr Míra, jenž nedávno úspěšně složil maturitu a my ho právě zaúkolovali aby nám vyzvedl boty z opravy, že ještě nejsou hotové ale že snad už zítra. Přijíždíme k Dádě domů a jdeme zkontrolovat Ravenku jak jí sluší nový držák na kufry. Jenže kvůli chybění vhodného materiálu ku svařování zatím ještě není zcela hotový. Prostě nic se zatím nestíhá dle našeho naivního plánu. Popíjíme čaj a zkoušíme si v hlavě vybavit jak a co ještě musíme zařídit a kolik na to máme času. Dáda musí ve středu měřit na dva dny na Mělník a já mám nakonec zkoušku až ve čtvrtek (což je na jednu stranu špatné na druhou dobře páč jsem na to ještě nešáhnul) Do toho se ještě něco pokazilo u mě doma s babčou a moc bych potřeboval být ještě minimálně v pátek doma. Nu propadáme beznaději a pocitu který zažívá dostihový kůň uprostřed závodu jenž nemůže vyhrát...
Píšeme našemu spolucestujícímu Darkovi o našem záměru vyjet nakonec až v pondělí 8.6., je z toho trochu smutný - už se těšil jak bude drncat do Iránu- ale nakonec to bere velmi dobře a s odjezdem na nás počká. (koupíme mu za to cestou lahodné pivečko)
apropo - náš spolucestující Darek
Nu závěr z toho nakonec jasný -> rozhodli jsem se odjezd posunout o tři dny na již zmiňované pondělí 8.6.2009 - jsme moc rádi že stihneme vše pobalit a rozloučit se s rodinami.
A ještě jedna důležitá věc - dnes po celý den prší a prší a prší. Prší ze shora, ze zdola, ze strany, prší do kopce, prší do kolečka, dokonce prší i na samotné kapky deště. Prostě furt prší, venku 9´C a nevypadá to na brzkou změnu :( takže pondělí zdá se být lepší i kvůli počasí -už konečně hlásí o tom dalším víkendu těsně před odjezdem oteplení a ačkoliv ještě dle ČHMÚ semtam kapka spadne doufáme že pondělí již bude jakžtakž pěkně na cestu..
Tarsius Davidus
úterý 26. května 2009
Nekonečné...
běží to... tak se zastavme...
"TECHNICKÁ"
Raven má náhradní řetěz (težký jak sviň), je to nějaký specielní cestovní obřadně objednán z ČZety. Sličná kráska je nově obuta v metzelerech tourance a vpředu něco také hrubšího metzelerovského páč vpředu má na endura malé nožky. Moto má nově nastříkaný vejfuk, vyměněný olej a vesele si to spinká v PT garáži, kde čeká na přidělání nosiče, který se musí jestě naohybat a nasvařovat páš je z Kawi...
LOUIS
Nákupy v Pasově dopadly nejlépe: Raven má nové plexi, 50l a 30l nepromokavý vak a Dáda slušivý motorkářský obleček (červenočernou bundu a černé kalhoty). Cestou z Pasova přestaly fungovat oba zadní blinkry, zrada ale nebyla v prasklých žárovíčkách, jak jsme si mysleli (nová blinkrovská pozice je na zadním blatníku, a tak jsme usoudili, že jsou vyklepané, ale co by se pak tedy dělo na cestách bahnitých někde v gruzinském Kazbeku... nechci ani pomyslet, že bychom měnili každých X km blinkry za 80 kč, takže david nakoupil LEDky, že se to vymyslí jinak). Zrada byla ale jinde, jak jinak než v kontaktu:) David při přemontovávání ukroutil jeden drátek v blinkrech a paradoxně to vydrželo u sebe ještě nějakých 100 km.
BUDÍK
Konečně správně funguje i tachometr... ve vysokých rychlostech snímal magnetek dvakrát, tak David umístil čidlo jinak a jinam a fachá to... ještě jsme to byli včera v noci projet a opravdu to nádherně ukázkově a plynule zobrazuje aktuální rychlost. U Kratušína jsme na louce potkali 3 krotká liščátka:)
KIWI
V kiwim jsem dnes koupila auto/motorkářskou mapu Gizi Map 1:1000 000 CAUCASUS (nečti KusKus ani Kokos, ale Kavkaz), zdála se mi proti Berndt-Freitagu 1:700 000 sic méně podrobná, ale přírodnější... vrcholy jsou zakresleny a pojmenovány (to u Freitagu ne:()..., měla jsem z ní lepší pocit o mém budoucím orientačním smyslu Jižního CAUCASUSu. Pak jsem zakoupila Lonely Planet Georgia, Armenia, Azerbaijan... Na mapách ještě něco zajímavého vyberu a vytisknu.
... a odjeďme na Raven...
Tarsius Dadulae
"TECHNICKÁ"
Raven má náhradní řetěz (težký jak sviň), je to nějaký specielní cestovní obřadně objednán z ČZety. Sličná kráska je nově obuta v metzelerech tourance a vpředu něco také hrubšího metzelerovského páč vpředu má na endura malé nožky. Moto má nově nastříkaný vejfuk, vyměněný olej a vesele si to spinká v PT garáži, kde čeká na přidělání nosiče, který se musí jestě naohybat a nasvařovat páš je z Kawi...
LOUIS
Nákupy v Pasově dopadly nejlépe: Raven má nové plexi, 50l a 30l nepromokavý vak a Dáda slušivý motorkářský obleček (červenočernou bundu a černé kalhoty). Cestou z Pasova přestaly fungovat oba zadní blinkry, zrada ale nebyla v prasklých žárovíčkách, jak jsme si mysleli (nová blinkrovská pozice je na zadním blatníku, a tak jsme usoudili, že jsou vyklepané, ale co by se pak tedy dělo na cestách bahnitých někde v gruzinském Kazbeku... nechci ani pomyslet, že bychom měnili každých X km blinkry za 80 kč, takže david nakoupil LEDky, že se to vymyslí jinak). Zrada byla ale jinde, jak jinak než v kontaktu:) David při přemontovávání ukroutil jeden drátek v blinkrech a paradoxně to vydrželo u sebe ještě nějakých 100 km.
BUDÍK
Konečně správně funguje i tachometr... ve vysokých rychlostech snímal magnetek dvakrát, tak David umístil čidlo jinak a jinam a fachá to... ještě jsme to byli včera v noci projet a opravdu to nádherně ukázkově a plynule zobrazuje aktuální rychlost. U Kratušína jsme na louce potkali 3 krotká liščátka:)
KIWI
V kiwim jsem dnes koupila auto/motorkářskou mapu Gizi Map 1:1000 000 CAUCASUS (nečti KusKus ani Kokos, ale Kavkaz), zdála se mi proti Berndt-Freitagu 1:700 000 sic méně podrobná, ale přírodnější... vrcholy jsou zakresleny a pojmenovány (to u Freitagu ne:()..., měla jsem z ní lepší pocit o mém budoucím orientačním smyslu Jižního CAUCASUSu. Pak jsem zakoupila Lonely Planet Georgia, Armenia, Azerbaijan... Na mapách ještě něco zajímavého vyberu a vytisknu.
... a odjeďme na Raven...
Tarsius Dadulae
středa 20. května 2009
Lucky narozeniny
Včír slavila Lucka (ta Lucka, co se mnou byla v Nepálu) v jedné fajné kavárně na Vinohradech své mládí. Moc se to povedlo; čokoládový dort s lanýžema s extra theobrominem byl delikatesa, ňaminky uleželé a naložené byly ňamňaté, pivo ze Svijan, káva s čepicí... Lidí bylo kupa a mezi jinými přišla i nemálo Luckou opěvovaná těhotná Slovinka Alenka.
...a už to jelo...
Lucka: "Dádi, co plánuješ na léto?"
Dáda: "Láká mě Arménie."
Lucka]]:, Dáda]]:, Lucka]]:, Dáda]]:, Lucka]]:, Dáda]]:,
Lucka: "Alenka dojela s Igorem na motorce do Tokia! Alenkooóóó, víš kam pojede Dádí v létě?"
...a už to jelo...
No a proč to sem vlastně bleptu: no, protože jejich cesta vedla přes Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Gruzii, Arménii...díž zeměmi cesty naší:)
Odkaz na Igorovo stránky a na motovýlet do Tokia.
Tarsius Dadulae
...a už to jelo...
Lucka: "Dádi, co plánuješ na léto?"
Dáda: "Láká mě Arménie."
Lucka]]:, Dáda]]:, Lucka]]:, Dáda]]:, Lucka]]:, Dáda]]:,
Lucka: "Alenka dojela s Igorem na motorce do Tokia! Alenkooóóó, víš kam pojede Dádí v létě?"
...a už to jelo...
No a proč to sem vlastně bleptu: no, protože jejich cesta vedla přes Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Gruzii, Arménii...díž zeměmi cesty naší:)
Odkaz na Igorovo stránky a na motovýlet do Tokia.
Tarsius Dadulae
středa 13. května 2009
रवेंस budíक ओप्रव्दु sluší
Ravence budík opravdu sluší
...už se rozběhly přípravy i stran jednostopého vozítka. Dnes brzy po svítání jsem se tiše přikradl do garáže, kde zatím Ravenka sladce spala a aniž bych jí probudil, pomalu a velmi něžně jsem ji začal svlékat od přebytečných svršků až po chvilce přede mnou stanula téměř úplně nahá, ve své kovově chladné a antikorozním nátěrem opatřené kráse. Nahá tak jak jí pán bůh stvořil (v mém případě koncernová pobočka Honda Italia se sídlem v Římě)
Jako každou ženu je nutné jí stále rozmazlovat malými dárečky - tím dnešním byla montáž a připojení elektronického tachometru, který nahradil stávající již delší dobu nefunkční tachometr z jakéhosi staršího horského kola. Zapojení veškeré kabeláže nebyla věc nikterak náročná- zvláště má-li člověk po ruce přehledné schéma přístoje - (viz obr č 1)
a pokud má k dispozici i další přehledné schéma elektriky motocyklu (obr č 2)
snad právě proto jsem nad tímto úkolem strávil jen asi něco okolo celého dne- od deseti dopoledne téměř až do noci- a stále ještě řeším jak úspěšně dokončit některé vyvstalé potíže. První z nich- umístění obíhajícího magnetu do kola jsem vyřešil netradičně umístěním magnetu i senzoru na zadní kolo. Přesněji do takové šikovné díry v rozetě řetězu. S pomocí mého zručného souseda důchodového věku Franty Lindušky a jeho stojanové vrtačky se podařilo navrtat dírku a vyříznout vnitřní závit M6 do hlavičky šroubu M12 - do této malé dírky se utáhl vlastní magnetický šroubek a celé "soušroubí" se vsadilo do vyřízlého závitu ve zmíněné díře zadní řetězové rozety- zatím zdá se funguje bez problémů. Otáčky se měří omotáním slámově žlutého drátu 2-5x okolo kabelu ke svíčce - tolik teorie - prakticky zatím také funguje leč neukazuje nic co by mělo zbla společného se skutečnými otáčkami. I po vsazení odporu 1Mohm se na nahodilém komíhání a kolotání ukazetele otáček mnoho nezměnilo a tak poslední možností je zapojení přímo na CDI. A teď to nejmenší - senzor tlaku oleje. Ten totiž na ravence při správném mazání spojuje mínus kontakt a vede samozřejmě k zhasnutí červené kotrolky, nový tachometr však používá jako vstupní signál plusové části palubního napětí. Zakoupené relé zdá se vyřeší můj problém a tak po hodinovém zkoumání a správném a jistě velmi odborném letování kontaktů se mi podařilo výstup přepólovat na plus. Zapojil jsem, pustil klíček a kontrolka oleje velmi rozverně dělá přesný opak než by měla... Ještě že jsem relátka zakoupil dvě a po telefonické konzultaci s elektroprodejnou jsem naletoval i to druhé přesně naopak od toho prvního aby propouštělo proud když do něj žádný neteče a tedy i opačně... inu po dalších dvou hodinách jsem vše zapojil a... ...a opět kontrolka svítí když nemá... asi si prostě musím zvyknout že při správném mazání na mě bude celou cestu svítit nepříjemně rudá kontrolka oleje a zle bude právě naopak až když tato zhasne...
Možná jsem se pod tíhou dnešních technických zážitků rozepsal více než bylo potřeba.
Dalším cílem bude úprava a montáž držáků bočních kufrů a kvůli tomu přemístění zadních blinkrů - ale to až se mi zahojí dnešní kutilská zranění (fyzická i duševní)...
Nezbývá než pozvednout palec na důkaz dnešního nemalého úspěchu a popřát mnoho zdaru do dalších technických hurá akcí...
Tarsius Davidus
...už se rozběhly přípravy i stran jednostopého vozítka. Dnes brzy po svítání jsem se tiše přikradl do garáže, kde zatím Ravenka sladce spala a aniž bych jí probudil, pomalu a velmi něžně jsem ji začal svlékat od přebytečných svršků až po chvilce přede mnou stanula téměř úplně nahá, ve své kovově chladné a antikorozním nátěrem opatřené kráse. Nahá tak jak jí pán bůh stvořil (v mém případě koncernová pobočka Honda Italia se sídlem v Římě)
Jako každou ženu je nutné jí stále rozmazlovat malými dárečky - tím dnešním byla montáž a připojení elektronického tachometru, který nahradil stávající již delší dobu nefunkční tachometr z jakéhosi staršího horského kola. Zapojení veškeré kabeláže nebyla věc nikterak náročná- zvláště má-li člověk po ruce přehledné schéma přístoje - (viz obr č 1)
a pokud má k dispozici i další přehledné schéma elektriky motocyklu (obr č 2)
snad právě proto jsem nad tímto úkolem strávil jen asi něco okolo celého dne- od deseti dopoledne téměř až do noci- a stále ještě řeším jak úspěšně dokončit některé vyvstalé potíže. První z nich- umístění obíhajícího magnetu do kola jsem vyřešil netradičně umístěním magnetu i senzoru na zadní kolo. Přesněji do takové šikovné díry v rozetě řetězu. S pomocí mého zručného souseda důchodového věku Franty Lindušky a jeho stojanové vrtačky se podařilo navrtat dírku a vyříznout vnitřní závit M6 do hlavičky šroubu M12 - do této malé dírky se utáhl vlastní magnetický šroubek a celé "soušroubí" se vsadilo do vyřízlého závitu ve zmíněné díře zadní řetězové rozety- zatím zdá se funguje bez problémů. Otáčky se měří omotáním slámově žlutého drátu 2-5x okolo kabelu ke svíčce - tolik teorie - prakticky zatím také funguje leč neukazuje nic co by mělo zbla společného se skutečnými otáčkami. I po vsazení odporu 1Mohm se na nahodilém komíhání a kolotání ukazetele otáček mnoho nezměnilo a tak poslední možností je zapojení přímo na CDI. A teď to nejmenší - senzor tlaku oleje. Ten totiž na ravence při správném mazání spojuje mínus kontakt a vede samozřejmě k zhasnutí červené kotrolky, nový tachometr však používá jako vstupní signál plusové části palubního napětí. Zakoupené relé zdá se vyřeší můj problém a tak po hodinovém zkoumání a správném a jistě velmi odborném letování kontaktů se mi podařilo výstup přepólovat na plus. Zapojil jsem, pustil klíček a kontrolka oleje velmi rozverně dělá přesný opak než by měla... Ještě že jsem relátka zakoupil dvě a po telefonické konzultaci s elektroprodejnou jsem naletoval i to druhé přesně naopak od toho prvního aby propouštělo proud když do něj žádný neteče a tedy i opačně... inu po dalších dvou hodinách jsem vše zapojil a... ...a opět kontrolka svítí když nemá... asi si prostě musím zvyknout že při správném mazání na mě bude celou cestu svítit nepříjemně rudá kontrolka oleje a zle bude právě naopak až když tato zhasne...
Možná jsem se pod tíhou dnešních technických zážitků rozepsal více než bylo potřeba.
Dalším cílem bude úprava a montáž držáků bočních kufrů a kvůli tomu přemístění zadních blinkrů - ale to až se mi zahojí dnešní kutilská zranění (fyzická i duševní)...
Nezbývá než pozvednout palec na důkaz dnešního nemalého úspěchu a popřát mnoho zdaru do dalších technických hurá akcí...
Tarsius Davidus
úterý 12. května 2009
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí upozorňuje, že arménsko - ázerbajdžánská hranice je od vypuknutí konfliktu o Náhorní Karabach uzavřená. Uzavřená je také arménsko - turecká hranice. V případě cestování po regionu je tedy možné přejet do Arménie pouze z Gruzie a z Íránu, do Ázerbajdžánu také z Ruska. Mluvila jsem s Jasmínou (rozená Arménka s českým občanstvím) a prý se maj turecké hranice každým dnem otevřít a přejezd přes Gruzii nedoporučije, je to tam na ostří nože se všema sousedama... Jasmína nás bude informovat o aktuální situaci...
pondělí 11. května 2009
Raven BUDÍK sluší
Fakt 1: Sličná Raven neměla při zakoupení budíky (tachometr a otáčkoměr).
Fakt 2: Dle českých zákonů bez měřiče rychlosti nemůže Raven na silnici.
Fakt 3: V zahraničí je to stejné a možná ostřeji persekuované a tento nedostatek se nepříjemně pokutuje.
Fakt 4: David jezdil do předvčerejška s tachometrem na kolo, ke konci svého užívání už ani nefungoval (na oko pro švestky). A Bůh ví čím to bylo... Já objevila plandající snímač v místech přední kotoučové brzdy, a vnitřní magnetek jsem neobjevila vůbec... Jak by řekla každá žena: "Bylo to asi v kontaktu." :)
Takže od předvčerejška má Raven nový budík. Už v pátek, když jsme jeli autem z Plzně jsme se v píseckém Bikers Crown stavili a dlouho debatovali o budíku. V sobotu když jsme se vraceli z Křivonosky, museli jsme jet přes Písek a zase ho vidět. David se nakonec rozhodl, že je hezký a že ho chce víc, než ten na přední náhon z LOUISe (Ten je nakonec moc malý a nemá tolik svítítek. A co by ještě bylo komplikovanější? David chtěl do rakouského LOUISe jet na Raven, ale bez tachometru by mohl dostat nepěknou pokutu, takže by musel jet autem a to by byl také smutný příběh... A když něco dítě chce... chce to, co nejrychleji, ne?). A já, že jsem nerozhodná??? :)Takže... Zase následovala dlouhá debata, zkoušení budoucího umístění, pak večeře v písecké indické, pak zase debata a zase zkoušení a poté konečně nákup:)
Byl problém s umístěním čidla. Nakonec bude na řetězovce, páč vpředu není kde. A je problém s blikačkou neutrálu, oleje a samotným ukazováním rychlosti (to proto, že magnetek potřebuje být v řetezovce upevněnej přes další šroubek a ten se musí vysoustružit). Podle těch šílenejch papírů je to o jednosměrným proudu a o pólech...něco je nabitý tak, něco onak, něco spíná to a ono jiné...a trochu se to vymyká normálu. Třeba sem jedno z těch hezkých schémátek David hodí.
Fakt 2: Dle českých zákonů bez měřiče rychlosti nemůže Raven na silnici.
Fakt 3: V zahraničí je to stejné a možná ostřeji persekuované a tento nedostatek se nepříjemně pokutuje.
Fakt 4: David jezdil do předvčerejška s tachometrem na kolo, ke konci svého užívání už ani nefungoval (na oko pro švestky). A Bůh ví čím to bylo... Já objevila plandající snímač v místech přední kotoučové brzdy, a vnitřní magnetek jsem neobjevila vůbec... Jak by řekla každá žena: "Bylo to asi v kontaktu." :)
Takže od předvčerejška má Raven nový budík. Už v pátek, když jsme jeli autem z Plzně jsme se v píseckém Bikers Crown stavili a dlouho debatovali o budíku. V sobotu když jsme se vraceli z Křivonosky, museli jsme jet přes Písek a zase ho vidět. David se nakonec rozhodl, že je hezký a že ho chce víc, než ten na přední náhon z LOUISe (Ten je nakonec moc malý a nemá tolik svítítek. A co by ještě bylo komplikovanější? David chtěl do rakouského LOUISe jet na Raven, ale bez tachometru by mohl dostat nepěknou pokutu, takže by musel jet autem a to by byl také smutný příběh... A když něco dítě chce... chce to, co nejrychleji, ne?). A já, že jsem nerozhodná??? :)Takže... Zase následovala dlouhá debata, zkoušení budoucího umístění, pak večeře v písecké indické, pak zase debata a zase zkoušení a poté konečně nákup:)
Byl problém s umístěním čidla. Nakonec bude na řetězovce, páč vpředu není kde. A je problém s blikačkou neutrálu, oleje a samotným ukazováním rychlosti (to proto, že magnetek potřebuje být v řetezovce upevněnej přes další šroubek a ten se musí vysoustružit). Podle těch šílenejch papírů je to o jednosměrným proudu a o pólech...něco je nabitý tak, něco onak, něco spíná to a ono jiné...a trochu se to vymyká normálu. Třeba sem jedno z těch hezkých schémátek David hodí.
sobota 2. května 2009
Už se nám to blíží...
Začínám mít tu správnou cestovní náladu. Rodiče začínají být klasicky proti (zde pár výroků: je to daleko, je to nebezbečné, někdo vás tam zapíchne, jste blázni, to si děláš srandu, no co mám s tebou dělat, okradou vás, jeďte radši na Mácháč...). Prostě to začíná mít ten spráný nadšenecký spád plný nutného vysvětlování a bouření.
Davida ještě čekají 2 zkoušky, mě jedna a pak už se budem oddávat sladkému plánování našeho motovýletu, tisknutí a koupi map, psaní dopisů do Rumunska, dokoupení motocestovní výbavy (pneu, tacho, držák na bagáž) pro Hondu CB500 (Sličnou Raven v jejíž sedle se povezem) a nákupu oblečku pro Dádu... Odjezd je předběžně plánován na první červnový víkend.
Na cestě se stavíme na cca 3 dny u mých příbuzných v rumunském Banátu a pak kde se nám to bude líbit, tam přesíme, se vykoupem, koupíme zmrzlinu... "I cesta může být cíl". Poté přes Bulharsko, Turecko, Gruzii do Arménie:)
PS1: Naši rodiče nás milují, ve všem vyřčeném mají pravdu (krom toho: "někdo vás tam zapíchne, okradou vás"), chápu, že mají obavy... Ale kdy takovou cestu podniknout, když né teď? Buď se seknem nebo ne, ale i cesta může být cíl. Nikam nechvátáme, peněz moc nemáme...máme sebe... vím, jsme možná naivní a snad zamilovaní, možná to vše zní přiliš nacukrovaně, ale pokud se navzájem na cestě nezapíchnem, bude to moOoc fajn!!!
PS2: Mám si vzít můj super spacák do -25°C nebo nějakej malilinkatej letňas? Přece jen gruzínské a arménské hory... Zahřeje mě v těžko zvládnutelných studených chvílích můj spolujednostopý jezdec?
Dáda
(autor obrázku David)
Davida ještě čekají 2 zkoušky, mě jedna a pak už se budem oddávat sladkému plánování našeho motovýletu, tisknutí a koupi map, psaní dopisů do Rumunska, dokoupení motocestovní výbavy (pneu, tacho, držák na bagáž) pro Hondu CB500 (Sličnou Raven v jejíž sedle se povezem) a nákupu oblečku pro Dádu... Odjezd je předběžně plánován na první červnový víkend.
Na cestě se stavíme na cca 3 dny u mých příbuzných v rumunském Banátu a pak kde se nám to bude líbit, tam přesíme, se vykoupem, koupíme zmrzlinu... "I cesta může být cíl". Poté přes Bulharsko, Turecko, Gruzii do Arménie:)
PS1: Naši rodiče nás milují, ve všem vyřčeném mají pravdu (krom toho: "někdo vás tam zapíchne, okradou vás"), chápu, že mají obavy... Ale kdy takovou cestu podniknout, když né teď? Buď se seknem nebo ne, ale i cesta může být cíl. Nikam nechvátáme, peněz moc nemáme...máme sebe... vím, jsme možná naivní a snad zamilovaní, možná to vše zní přiliš nacukrovaně, ale pokud se navzájem na cestě nezapíchnem, bude to moOoc fajn!!!
PS2: Mám si vzít můj super spacák do -25°C nebo nějakej malilinkatej letňas? Přece jen gruzínské a arménské hory... Zahřeje mě v těžko zvládnutelných studených chvílích můj spolujednostopý jezdec?
Dáda
(autor obrázku David)
úterý 28. dubna 2009
První plány...
Arménie
Jak již bylo řečeno (zde), vstup do Arménie není možný z Turecka, ani z Ázerbájdžánu (včetně oblasti Nachičevan). Jediné pozemní přechody do Arménie tedy leží na hranicích s Gruzií (dva silniční a jeden železniční) a na jihu Arménie také s Íránem. Do Arménie jsou sice potřeba víza, nicméně jejich získání je velmi jednoduché a lze je získat přímo na hranicích (tedy těch oficiálně uznávaných).
To trochu zkomplikovalo naší cestu, která může být cílem... Nezbývá než více pátrat... a že by to snad nakonec šlo, třeba přes Gruzii, kde byla vízová povinnost zrušena 2005? Jo to zní nádherně... Turecko - Gruzie - Arménie a zpět... :)
Též sešlo z původního plánu objet Černé moře (obrázek lze zvětšit), protože gruzinsko/ruské hranice jsu uzavřeny, takže jediná možná sesta do Ruska je z Ázerbajdžánu, ale z Arménie se nelze dostat do Ázerbajdžánu... A do Arménie jde vstoupit pouze z Gruzie a Iránu... Potřebovali bychom tedy jet: Turecko - Irán - Ázerbajdžán - Rusko...spousta víz, zaplatili bychom spoustu peněz, a nakonec, je to nutné... objet to Černé moře?
Jak již bylo řečeno (zde), vstup do Arménie není možný z Turecka, ani z Ázerbájdžánu (včetně oblasti Nachičevan). Jediné pozemní přechody do Arménie tedy leží na hranicích s Gruzií (dva silniční a jeden železniční) a na jihu Arménie také s Íránem. Do Arménie jsou sice potřeba víza, nicméně jejich získání je velmi jednoduché a lze je získat přímo na hranicích (tedy těch oficiálně uznávaných).
To trochu zkomplikovalo naší cestu, která může být cílem... Nezbývá než více pátrat... a že by to snad nakonec šlo, třeba přes Gruzii, kde byla vízová povinnost zrušena 2005? Jo to zní nádherně... Turecko - Gruzie - Arménie a zpět... :)
Též sešlo z původního plánu objet Černé moře (obrázek lze zvětšit), protože gruzinsko/ruské hranice jsu uzavřeny, takže jediná možná sesta do Ruska je z Ázerbajdžánu, ale z Arménie se nelze dostat do Ázerbajdžánu... A do Arménie jde vstoupit pouze z Gruzie a Iránu... Potřebovali bychom tedy jet: Turecko - Irán - Ázerbajdžán - Rusko...spousta víz, zaplatili bychom spoustu peněz, a nakonec, je to nutné... objet to Černé moře?
neděle 19. dubna 2009
Tarsius Invertus (Nártoun)
Nártoun (čeleď nártounovití, jediný rod Tarsius) je poloopice, která dostala své jméno podle extrémě dlouhého nártu. Kromě toho má také obrovské oči, s kterými vidí velmi dobře ve tmě. Živí se hlavně hmyzem, který loví ve skoku. V menší míře loví také ptáky a hady. Samice jsou březí 6 měsíců a poté rodí jediné mládě. Stres v zajetí jej někdy vede k tomu, že si ublíží, nebo se dokonce zabije. Nártouni žijí na Filipínách a několika okolních ostrovech.
"Nártouni vnímají velmi negativně špatné zacházení, jsou lehce deprimovatelní, neurotičtí, sangviničtí"...
"Pokud žijí v zajetí a nemají dostatek stromů, jsou deprimovaní a důsledkem toho páchají i sebevraždy. Bijí se navzájem nebo si rozbíjejí hlavu o mříže své klece."
David
"Nártouni vnímají velmi negativně špatné zacházení, jsou lehce deprimovatelní, neurotičtí, sangviničtí"...
"Pokud žijí v zajetí a nemají dostatek stromů, jsou deprimovaní a důsledkem toho páchají i sebevraždy. Bijí se navzájem nebo si rozbíjejí hlavu o mříže své klece."
David
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
